Hádka o domácí práce - o čem ve skutečnosti je?

Vždyť jde jen o špinavé nádobí, tak proč se při sporech o domácí práce dostáváme do takových vytáček? Protože v hádce o domácí práce jde o mnohem víc než jen o čistý jídelní stůl.

„Nejprve je důležité si uvědomit, že hádka o domácí práce nikdy není hádkou o domácí práce," říká Dr. Heather Z. Lyons, licencovaná psycholožka a párová poradkyně v článku Boje o domácí práce: Jak se přestat hádat kvůli domácím pracím - a zvládnout úklid?. „Prostřednictvím práce v domácnosti si sdělujeme, jak je pro nás vztah důležitý, dáváme partnerům najevo uznání, udržujeme nebo zpochybňujeme genderové role a navazujeme kontakt." Psychoterapeutka upozorňuje, že až když si uvědomíme, čím jsou tyto debaty zatížené, můžeme začít vést rozhovory, která nás někam dovedou.  

Stejný pohled na partnerské hádky má slavná psychoterapeutka Esther Perel. Podle ní se všechny partnerské boje vedou o tři základní potřeby: o moc a kontrolu, o vzájemnou péči a blízkost a o respekt a uznání. Stěžování „Nechci pořád ze země zvedat tvoje špinavé prádlo“, nebo „Zase jsi dal/a dětem ke svačině sladkosti“ je podle ní jenom demonstrace hlubších potřeb. V překladu by mohly znít třeba takto: „Dáváš mi najevo, že jsem něco míň, když mě necháš sbírat tvoje oblečení ze země (neuznáváš mě)“, „Děláš rozhodnutí o zdraví našich dětí bez mého souhlasu (uplatňuješ nade mnou svoji moc).“

Esther Perel proto doporučuje se před rozhovorem nejdřív sebe sama zeptat: Na co tady vlastně reaguju? Co mi schází? Pak můžeme přejít k tomu, že tomu druhému popíšeme, co nám vadí za pomoci metody XYZ: „Když necháš špinavý talíř ve dřezu (uděláš X) po tom, co jsem uklidila celou kuchyň (v situaci Y), tak se cítím neviditelná (cítím se Z).“ Je to podle ní mnohem lepší přístup, než za někým přijít s obviňováním, že je neschopný nebo nevšímavý. Podle Perel se metodou XYZ vyhneme tomu, že budeme svoji zkušenost zaměňovat za holý fakt. Místo toho, abychom druhého jen olejblovali, ho pozveme, aby pochopil, jak danou situaci vnímáme.

Shodně s Perel ve výše zmíněném článku další odborníci radí se nejprve zhluboka nadechnout, pojmenovat si pro sebe, co mě štve, a pak se zeptat toho druhého, jak se cítí a co štve jeho (nezapomeňte na XYZ). Můžete si vzájemně zopakovat, co ten druhý říká, abyste měli jistotu, že jste si porozuměli. „Pochopil/a jsem, že se cítíš/že je pro tebe důležité…“

Nyní přichází čas na zapojení nějakého plánu. V tom vám může posloužit audit domácnosti. Můžete si taky naplánovat společnou odměnu, když se vám nový plán povede týden udržet v chodu. A nezapomeňte se vzájemně ocenit nebo poděkovat, co pro sebe vzájemně děláte. Jak jsem se dozvěděli, uznání je jedna ze základních potřeb ve vztahu.

Poslední, nejtěžší věc k zamyšlení: Esther Perel nás na konci videa vyzývá, abychom se zamysleli nad tím, jak my sami přispíváme k situaci, ve které nám není dobře. V páru se podle ní vzájemnými interakcemi společně utváříme. Reagujeme na chování toho druhého. Máme se sami sebe zeptat: jestli chci, aby moje partner/ka začal/a dělat něco jinak, jaké vzorce vlastního chování musím změnit? Může být dost těžké si připustit, že něco musím odmakat i já ve chvíli, kdy sbírám desáté tričko ze země, ale zřejmě to bez toho nepůjde.