Sešli jsme se večer na svatého Valentýna. Mladí pracující rodiče malé dcery, tzn. volné večery počítají na prstech jedné ruky, si na mě udělali čas právě v tento den. To bylo znamení, že to bude výjimečné setkání. A bylo. Je to rozhovor nabitý skvělými tipy i životními postoji.
Férová domácnost se stává neziskovou organizací. Pojďme to společně oslavit! Srdečně vás zveme na koncert kapely s příznačným názvem Typical Stereo. Protřepeme stereotypy, drinky a pohyby v kavárně Kafe nůžky papír v Nuslích v Praze. Děti samozřejmě vítány!
Zastáváme v životě více rolí. Jsme sourozenci, partneři, rodiče, prarodiče či kamarádi. Pečujeme na více frontách různými prostředky. Třeba i tím, že někoho povzbudíme nebo mu zavoláme. Budujte vztahy nejen s dětmi, ale i s vrstevníky. Budete je jednou potřebovat.
O tom, jak je někdy těžké se doma domluvit, umí takhle upřímně mluvit málokdo. Míša s Lukášem jsou inspirativní nejen tím, jak se tohoto tématu nebojí, ale i tím, jak dobře umí popisovat svoje vnitřní bariéry i vnější podmínky, které jim hází klacky pod nohy.
Rozhovor s novinářem Jiřím Sotonou a zamyšlení nad tím, jestli Férová domácnost křivdí mužům.
Někdo je jen přežívá, někdo prožívá, někdo si je užívá. Přináším inspiraci, jak se co nejvíce přiblížit levelu užívání, i když jste doma hlavními manažerkami či manažery Vánoc.
Protože „jen říct“ znamená všimnout si, myslet na to, zaúkolovat, připomínat. Je to vyčerpávající práce. Jmenuje se – mentální zátěž.
Alespoň v komentářích pod jakýmkoliv mediálním výstupem o dělbě rolí v domácnosti. Kope, ryje, tahá, staví, prostě dře.
Podle výzkumů veřejného mínění se muži a ženy shodnou na tom, že bychom se měli o domácnost a péči dělit. Proč něco jiného říkáme a něco jiného děláme?
V září je čas na nové férovkové téma, a to je zapojování dětí do domácích prací. Dětem se mění režim, mají nový rozvrh, možná nové učitele a kroužky. Nepřijde jim proto tolik divné, když k nějaké změně dojde i doma.
Tipy na epizody podcastu Nenásilná komunikace, které se hodí do každé férové domácnosti. A další audiopořady, které mě v létě bavily.
Jednou přišla večer domů po dlouhém dni a žádné z dětí zalezlých v pokojích jí ani neodpovědělo na pozdrav. Neukázaly se ani, když nachystala večeři. Uvědomila si, že si nesundala kabát, protože chtěla připravit jídlo včas.
Poznámky bez špetky empatie o tom, jak to dnešní ženy, mámy mají se všemi pračkami, sušičkami a robotickými vysavači jednoduché, se objevují na sítích pravidelně. Jsou oprávněné?
S letními prázdninami je spojená dlouhodobá mentální zátěž, organizační víceboj, velké finanční výdaje, speciální to-do listy a nekonečné balicí seznamy. Hlavně jsou ale nekompatibilní s délkou řádné dovolené.
Rozhovor s Dominikou Špačkovou, byznys architektkou a zakladatelkou projektu Maminkatelky, o tom, co ženy potřebují, aby se mohly zapojit do placené práce.
„Cítím, že není přípustné, abych byla nějakou dobu matka v domácnosti, okamžitě bych byla méněcenná.“ Taky jste se tak někdy cítili? Já ano. Cítíme, že čím déle pečujeme, tím naše společenská hodnota klesá. Klesá ale také stav našeho účtu, a to je nepříjemná kombinace.
Nalákala jsem vás clickbaitovým titulkem, ale zvu vás k četbě článku bez špetky cynismu o tom, jaký vliv může mít vyjadřování vděčnosti na spokojenost ve vztahu a na změnu dělby rolí v domácnosti.
Vždyť jde jen o špinavé nádobí, tak proč se při sporech o domácí práce dostáváme do takových vytáček? Protože v hádce o domácí práce jde o mnohem víc než jen o čistý jídelní stůl.
Pozvaly mě k sobě domů, uvařily mi večeři, dokonce mě „donutily“ 🙂 nakouknout do skříní. Vůbec jsme se předtím neznaly. Hlavně naprosto otevřeně mluvily o tom, jak to mají doma s dělbou rolí a že se k ní pracně propracovaly.
Svátky, Vánoce obzvlášť, nepřináší moc klidu a míru do chodu domácnosti a organizace rodinného života. Naopak jsou spojené s intenzivnější prací a větší mentální a emoční zátěží.
Šárka s Adamem mi napsali, že si audit domácnosti udělali v autě cestou z Brna do Mladé Boleslavi. Zabralo jim to celé tři hodiny. To je originální a odvážná strategie, řekla jsem si, a hned je požádala o rozhovor.
Parafrázuju čerstvou držitelku Nobelovy ceny za ekonomii Claudii Goldin, která se zabývá výzkumem zapojení žen na pracovním trhu. Z jejích výzkumů vyplývá, že pokud nesrovnáme síly v oblasti péče a práce v domácnosti, ženy muže ve výdělcích nikdy nedoženou.
24. října se na Islandu odehrála velká stávka. Desetitisíce lidí vyšly do ulic na výročí první stávky žen, která se odehrála ve stejný den v roce 1975. I tenkrát si ženy vzaly den volna od veškeré placené i neplacené práce. A v obchodech došly párky.
Věta v titulku dobře vystihuje, proč to Alici a Filipovi tak dobře klape na poli dělby rolí v domácnosti. Znají své silné stránky a nebojí se je použít.
Ženy doma zastávají velkou část práce a péče, aniž by se pro to vědomě rozhodly. Férovou domácnost jsem založila proto, aby vzniklo místo, kde se o tom můžeme bavit. Otevřeně, bez urážek a obviňování.
Spíš ne. V každé rodině a v každé životní etapě bude rozvržení sil jiné. Férová domácnost je především o schopnosti dobře komunikovat a hlídat si svoje hranice. A také o tom, jakou máte podporu okolí a systému.
Asi tě ta otázka taky napadla. Vznikl projekt z mé osobní zoufalosti, že mám všechno na bedrech? Nebo chci všem radit, jak to správně dělat, protože máme ukázkovou domácnost?