Problém
Naše společnost drží pohromadě díky tomu, že se o sebe staráme. Tato starost ale není ve společnosti rovnoměrně rozdělena. Ženy a dívky na celém světě zastanou 76 % veškeré domácí práce a péče.
Výzkumy ukazují, že ženy v domácnosti vykonávají nejčastěji a ve větší míře právě ty činnosti, které lze považovat za rutinní a neodkladné (praní, úklid, vaření). Jsou časově náročné, protože se jim musí věnovat většinou každý den, tím jsou zpravidla také velmi ubíjející. Navíc na nich leží velká část mentální zátěže spojená s chodem domácnosti.
Muži tráví více času v práci. I když se zvyšuje podíl času, který věnují dětem, většiny rutinní péče o domácnost se pravidelně neúčastní a její management nechávají na svých partnerkách. Doma tzv. „pomáhají“. Zato na nich leží hlavní – často celoživotní – zodpovědnost za to, že bude mít rodina dost peněz.
Co se do domácí práce počítá?
Fyzická práce
Když se řekne domácí práce, vybaví se nám ucpaný sifon, hora špinavého prádla v koši, každodenní nákupy nebo nikdy nekončící sbírání pohozených věcí ze země.
Do neplacené práce patří veškeré zajišťování chodu domácnosti a praktické úkony spojené s péčí o členy domácnosti (malé i velké, mladé i staré).
Mentální zátěž
Organizování, plánování, předcházení problémům, připomínání, utěšování — neviditelná a zásadní domácí práce. Tato mentální zátěž přitom může být někdy náročnější než ta fyzická.
Management domácnosti, udržování optimální nálady v týmu a dobré vztahy s rodinou, přáteli, sousedy, jsou nedílnou součástí života rodiny a stojí hodně energie.
Emoční práce
A pak je tu neustálé upozaďování svých potřeb, předstírání, že vůbec nejsi unavená, i když ses několik měsíců pořádně nevyspala, nebo že tě hraní stejné hry postopáté docela baví.
Kontrola vlastních pocitů, sebeovládání, předstírání – to může být taky pěkná dřina.
Mýtus: ženy jsou lepší v multitaskingu a muži nepořádek nevidí.
Ženy se nerodí přirozeně pořádkumilovné, ani nemají speciální „ženské“ mozky schopné multitaskingu. K pořádku a čistotě jsou odmala vedené a v dospělosti hojně trénované. Když něco děláte dlouho a často, jste v tom profíci. Multitasking není nic jiného než rychlé, zautomatizované přepínání pozornosti od jednoho úkolu k druhému. Může se to naučit každý.
Taky je dokázáno, že ženy a muži mají stejnou citlivost pro vnímání nepořádku, ale lišíme se v tom, jaké nároky v oblasti úklidu na sebe klademe. Ženám nastavujeme (pozor, ženy ženám též a houšť!) vyšší laťku, považujeme je za více zodpovědné za úklid a více je soudíme podle stavu jejich domácnosti.
Na světě neexistuje stát, kde by si ženy a muži dělili domácí práce a péči 50:50.
V severských zemích jsou na tom lépe než v jižních. A v mnoha západních zemích se podíl můžu na neplacené práci za posledních několik desetiletí zvýšil. Ledy se hýbou. Ale moc pomalu. Mezinárodní organizace práce uvádí, že to bude trvat ještě 210 let, než se dělba rolí v těchto „pokrokových“ zemích vyrovná. Za posledních 20 let se v nich totiž rozdíl v čase, který ženy a muži věnují domácí práci a péči, snížil o pouhých 7 minut.
Jak jsou na tom Češi a Češky?
Přestože se zvyšuje podíl lidí, kteří si myslí, že ženy i muži se mají podílet stejným dílem na péči o domácnost a měli by mít stejnou šanci na seberealizaci, v praktickém životě převládá ve společnosti model žena-pečovatelka-kuchařka-uklízečka a muž-hlavní-živitel-drobný-opravář. Nejvíc se trajektorie rodičů rozchází v prvních letech po narození dětí.
I když ženy nastoupí po rodičovské zpátky do práce, věnují denně domácím pracem a péčí o děti až dvakrát více času než muži. Některé výzkumy ukazují, že jim to zabere 5 hodin denně, jiné říkají 6 hodin denně. A to reflektují hlavně fyzickou práci, ne tu mentální a emoční, která se těžko kvantifikuje.
Neplacená práce a péče se netýká jen rodičů malých dětí. Odhaduje se, že v ČR je přes 500 tisíc neformálních pečujících, tj. lidí, kteří pečují o někoho blízkého a zajišťují chod jeho nebo jejich společné domácnosti. Pečují o dlouhodobě nemocné členy rodiny nebo stárnoucí rodiče. A často zároveň o nezletilé děti. .
A o co ženy a muži přicházejí, když dělba práce není fér?
Ženy mají méně možností zapojit se do placené práce nebo si ji udržet. Mají proto v průměru nižší příjmy než muži. Spousta z nich je ohrožena chudobou především v době péče o malé děti a ve stáří. Také mají méně volného času na své koníčky a odpočinek. Muži přicházejí o příležitost trávit se svými dětmi více času, tj. o zkušenost, kterou už nikdy nedoženou. V době, kdy jsou jejich partnerky na rodičovské „dovolené“, na nich leží zodpovědnost uživit celou rodinu. Většina z nich se již této zodpovědnosti nezbaví.