Obhajoba Kevinovy mámy

Povánoční reflexe od Kristýny Hypšové o tom, jaké měla Vánoce a jak na její – od dětství oblíbený – film Sám doma kouká dnes.

Že jste před Vánoci nenašli v inboxu vánoční text od Férovky, mluví samo za sebe – nezvládla jsem dopsat ani jeden, který dlouho nosím v hlavě nebo mám těsně před dokončením. Mám proto radost, že se Kristýna, čtenářka Férovky, nabídla napsat a sdílet s námi svoji povánoční reflexi. Já se cítím zase při síle, takže se můžete v následujících týdnech těšit na text o sexu a domácích pracích či na rozhovor s psychiatrem a psychoterapeutem Ivanem Verným. Teď už předávám slovo Kristýně.

Vánoční reflexe od Kristýny

Svátky jsou za námi. Uf! Přežili jsme! Oddechne si leckterá česká hospodyňka, v mailu se už hromadí další úkoly. Ty nejlepší z nás plánují letní prázdniny. A Já? Jsem ještě více napřed. Promýšlím příští Vánoce.

Má to být opravdu o přežití? Je vůbec způsob, jak si závěr roku užít, když soutěžíte v disciplíně „vánoční bohyně“?

Je to deseti (a více) boj: uklidit, navařit, napéct, nazdobit dům, vybrat, sehnat a zabalit dárky, které se budou líbit dětem i dospělým rodiny a širšího příbuzenstva (vlastního i partnerova), zapojit se do komunitních aktivit a vypadat u toho krásně, stihnout nějakou tu charitu, tematické vánoční večírky v práci, připravit novoroční oslavy a odjezd na hory nebo za jinou rodinnou zábavou. A přitom všem nezapomenout nikde žádné dítě! Ano, nezapomenout na Kevina.

Každý rok se na tenhle film těším a co mám děti, prožívám ho jinak. Nejen že si představuji tu hrůzu, že by se mi to při mé roztržitosti opravdu mohlo stát, ale taky si víc všímám příběhu maminky a kulis, ve kterých se veselý příběh odehrává. Bohatá rodina žije na jedné z nejluxusnějších adres v Chicagu, USA. Všichni jsme hltali ty obrazy světýlky nazdobených domů, načančané haly a obývací pokoje s girlandami kolem krbové římsy. A možná tady se nám do mysli vkradl obraz, jak mají vizuálně vypadat dokonalé Vánoce a snažíme se o něco podobného. Takže jde o mix rodinných tradic, vlastních vzpomínek a obrazů z televize, kde se míhají reklamy a filmy americké produkce.

Naše rodina letošní Vánoce trávila jinde než doma a bylo potřeba se přesunout s celým cirkusem. I bez zaspání to u nás před odjezdem vypadalo jako u McCallisterů, kdy jsme padali přes tašky a jeden přes druhého. Kdyby se ovšem jedno z mých dětí probudilo na Štědrý den doma samo, nenašlo by uklizený dům a nazdobená zákoutí bez nejmenších stop po chaosu. Nechali jsme za sebou byt v úplných troskách. To Kevin prochází vycíděnou kuchyní, kde včera večer večeřelo asi 15 lidí, vylila se cola na stůl s hromádkou pasů. V důsledku čehož ten jeho skončí v koši, takže pak není divné, že jeho pas chybí při odbavení. Kvůli tomu se až v letadle maminka zděsí, vytřeštěně zírá před sebe a ptá se sama sebe – co jsem to za matku?

A já jí soucitně odpovídám – matka západní.

Vzhledem k našemu kulturnímu kontextu předpokládám, že to byla ona, kdo uklidil po celé rodině i návštěvě dům před odjezdem, sehnal a sbalil dárky pro sedmičlennou rodinu a další příbuzné, zařídil výzdobu a věci spojené s odjezdem do Paříže. Z toho, jak se odvíjí příběh dál, to vypadá, že je to také jen ona, kdo cítí vinu za zapomenutí nejmladšího synka doma. Ale jsme na Férovce, tak se sluší připomenout, že pan McCallister se zase musel postarat o čtyři starší děti (téměř dospělé), zatímco jeho žena se vydala za Kevinem. Z jeho slov také víme, že zamkl dům a zapomněl zamknout garáž…Nevíme, kdo rozvěsil světýlka a nastavil časovač. Třeba to dělají McCallisterovi všechno na půl, jen nám se tady z Česka zdá, že by všechno to kouzlo měl zařídit dobrý duch Vánoc, tedy maminka.

Byla bych moc ráda, kdybych mohla z příkladů ze svého okolí říct, že tomu tak není. Ale vídám spíše muže, kteří chtějí být o Vánocích překvapováni a okouzlováni stejně jako děti. Třeba budu překvapená příští rok já.

Všechno začíná dobrou přípravou.

Letos po Vánocích si říkám, že je dobré si udělat seznam toho, co mě samotnou těší na Vánocích a co skutečně chci dělat a jakou formou. Chci péct? Dobře, co mě na tom baví? Asi tak deset minut vykrajovat s dětmi tvary zvířátek, ok. Tak bude perníčků jen 20 (kusů, ne druhů!) a sníme je hned. Aspoň děti budou vědět, které kousky samy vyrobily a budou z nich mít radost. Cukroví pro návštěvy objednám. Chci mít po návratu uklizený dům? Zajistím úklid mezi svátky, zaplatím ho a pak můžu zažít zázrak jako Kevinova sedmičlenná rodina – odjedu z nepořádku a vrátím se do kulis amerického hollywoodského filmu. Jde prostě o to, najít rovnováhu mezi tím, co zvládnu bez uštvání a co mi udělá radost. Takže namísto zdobení celého bytu, když vím, že odjíždíme, nechám příští rok nachystat jen vánoční truhlíky za okno. Objednám si je hned. Budou po svátcích se slevou.

A udělám si příště s partnerem dopředu vánoční Audit Férovky. Díky za to, že je.

Férový rok 2026 nám všem.

Kristýna Hypšová, vděčná čtenářka blogu Férová domácnost

Film Sám doma jsem neviděla dlouho, ale i u mě patří mezi ty, na které se nezapomíná. Moje děti ho s nadšením viděly ve škole, takže podle všeho jeho obliba stále frčí. Určitě by si zasloužil zamyšlení nad tím, jak ovlivnil vnímání Vánoc a rodinných vzorců po celém světě. Máte s filmem spojené vzpomínky? Přijde vám pořád zábavný, nebo vás na něm štvou kulisy americké domácnosti? Například že Kevinova máma, máma pěti dětí s vycíděnou domácností, vypadá ve svých 36 letech zároveň jako úspěšná byznysmenka? V důsledku přetížení zažije sice infarktovou situaci se zapomenutým dítětem, ale vše dobře dopadne. „Odměnou“ jí však zůstane dům v troskách. Kdo ho asi tak bude dávat dohromady? Možná si někoho zaplatí (McCallisterovi by pravděpodobně patřili do 1% nejbohatších lidí v chicagské oblasti), ale zorganizovat to bude muset ona. Krk za to dám.

Přeji vám, ať v příštím roce nezapomenete žádné dítě doma nebo v obchodě. Ale také vám přeji aspoň jednu dovolenou bez dětí. 😀

Martina

Novinka roku 2026

Férová domácnost v lednu spustí podcast. Každý díl se bude točit kolem knihy a v prvních třech se můžete těšit na tyto knihy a host(k)y:

s Michalem Bergem jsme probrali (spíš zdrbli) knihu Fed Up od Gemmy Hartley a povídali si o emoční práci mužů (dávám odkaz na článek, ze kterého kniha vychází a který bohatě stačí k pochopení toho, co chce autorka říct)
s terapeutkou Emou Sikorou jsme porovnaly knihy o manželství od profesorů psychologie Gottmana a Finkela.
a s vám již známou Kristýnou Hypšovou jsme se bavily na základě knihy Matky a ti druzí o tom, proč je péče v izolaci v rámci nukleární rodiny tak náročná

Každý měsíc se můžete těšit na jeden díl, ten první bude venku cobydup. Pokud máte tip na knihu, kterou bychom mohli v podcastu probrat, napište. V plánu do dalších dílů jsou knihy: Přetíženy, Toxická feminita a Když dojde síla na hádky.